wadi rum

POUŠTNÍ OBLAST V JIŽNÍM JORDÁNSKU S NÁDHERNÝMI SKALNÍ I ÚTVARY, PETROGLIFY A PÍSEČNÝMI DUNAMI.

VZNIK OBLASTI WADI RUM

Před 600 miliony tady bublali sopky, vyvřeliny ztuhly a vytvořili základ wadi rum tvořený hlavně žulou.

Pak přišlo moře a písek. Před 500 miliony let byla oblast pokryta mělkým mořem. Toto období bylo charakterizováno intenzivní sedimentací. Z okolních řek do moře stékala voda a přinášela sebou písek. Tyto písečné sedimenty obsahovaly minerály, zejména křemen a oxidy železa, které určují červené a oranžové zbarvení skal.

Vyzdvihnutí z moře:

Během druhohor a třetihor (před asi 200–50 miliony let) došlo k rozsáhlým pohybům zemské kůry v důsledku tektonické aktivity spojené s formováním Velké příkopové propadliny:

Zvětrávání:

Vodní eroze. Předtím, než se klima oblasti stalo pouštním, byly zde mnohem vlhčí podmínky. Řeky a sezónní deště vytvořily kaňony a hluboké erozní rýhy, jako jsou kaňony Khazali nebo Siq Um Tawaqi.

Větrná eroze. S nástupem suchého klimatu (asi před 2–3 miliony let) převládla větrná eroze. Větry unášející písek obrousily měkčí vrstvy pískovce, čímž vytvořily skalní oblouky, věže a další charakteristické tvary.

Selektivní eroze. Různé vrstvy pískovce mají odlišnou tvrdost. Tvrdší vrstvy odolávají erozi lépe, což vedlo k tvorbě výrazných útvarů, jako jsou skalní mosty a pilíře.

PETROGLIFY NA SKALÁCH

Na skalách ve Wadi Rum se nachází neuvěřitelných 25 000 petroglyfů. tj. různých vyobrazení a rytin, doplněných zhruba 20 000 nápisy, které jsou ukázkami raného vývoje písma. Tyto skalní kresby a nápisy spolu s nálezy ze 154 zdejších archeologických lokalit jsou důkazem o tom, že tento prostor byl osídlen po dobu až 12 000 let

WÁDI RUM JAKO FILMOVÉ PLÁTNO

Díky okolní krajině dostanete pocit, že jste na jiné planetě. Z toho důvodu se tady natáčelo několik kultovních sci-fi filmů jako například poslední remake filmu Duna, Hvězdné války, Marťan, nebo příběh T.E.Lavrence z Arábie.

BEDUÍNI V POUŠTI

Beduíni jsou arabské nomádské kmeny, které žijí tradičním způsobem života převážně v pouštních oblastech. Vyskytují se od severní Afriky, přes Sinaj až po Arabský poloostrov. Beduínský styl života pomalu zaniká, ať už nucením beduínů vládní politikou odejít do města a najít si práci, nebo samotnými beduíny toužícími po lepších životních podmínkách.

PŮVOD JMÉNA

WÁDÍ je arabské označení pro údolí. RUM je pravděpodobně pozůstatek slova ROMA, neboli Řím. Protože touto oblastí vedla stará stezka do Říma.

HORA SEDUM PILÍŘŮ MOUDROSTI A T. E. LAVRENCE

Wádi Rum se stalo během první světové války i útočištěm pro anglického plukovníka arabských vzbouřenců proti Osmanské říši Thomase Edvarda Lawrence. Ten přesvědčil a zorganizoval beduíny k odboji proti Turkům za příslibu Anglické vlády, že když Osmany porazí, dostanou Arabové svojí vlastní zemi. To se nikdy nestalo a Lawrence tuto zradu Angličanů na místních obyvatelích nesl velmi těžce. T.E. Lawrence později napsal úspěšnou knihu „Sedum pilířů moudrosti“ podle které byl ve Wádi Ram pojmenovaný skalní útvar. V této knize popisuje nejen své vojenské operace, ale zamýšlí se i nad dopadem jeho jednání. Po návratu do Anglie byl oslavován jako hrdina a osvoboditel, ale on sám byl velmi zklamaný a často psal články, které naopak podporovali protibritskou náladu na blízkém východě.

NOC JAKO NA MARSU

Krásným zážitkem je i noc v takzvaných bubble tent. Neboli stanech, které vypadají jako bublina a mají průhlednou přední část. Můžete tak sledovat okolní krajinu přímo z postele. Ve stanech je vlastní koupelna, klimatizace, lednička i malé posezení s výhledem do okolí.

OCHUTNEJTE POUŠTNÍ SPECIALITU

Zarb - typické beduínské jídlo, které ochutnáte během výletu do pouště. Tento recept vznikl tak, že kočovné kmeny beduínů potřebovali při vaření využít co nejméně nádobí a potřebovali maximalizovat teplo z nedostatkového dřeva. Jedná se o maso pečené v zemi. Vyhloubí se díra, do které se dá plechový sud. V něm se zapálí dřevo a až jsou v něm jen žhavé uhlíky, vloží se do sudu rošt a na něj se položí maso, přiklopí se a zahrabe se pískem. V tomto pouštím papiňáku se maso peče několik hodin. Občas vám křupne mezi zuby písek, ale chuť je skvělá. Podává se se zeleninou a chlebem.