Když jsem přilétal na Borneo, okénkem letadla jsem při přistávání pozoroval rozlehlou sytě zelenou krajinu. Lesy kam jen oko dohlídlo dávaly tušit dvoutýdennímu pralesnímu dobrodružství. S klesající výškou letadla začali být patrné ohraničení a vše se začalo jevit poskládané v kostkách. Lesy ale v kostkách nerostou. Čím níž letadlo klesalo, tím zřetelnější byla jednotlivá políčka, přecházející postupně v perfektně seřazené palmy. Jako vojáčci na přehlídce. Palmové plantáže. Všude. Lány novodobého zeleného zlata vysázené do pravidelných uliček táhnoucích se kam až dohlédnete. Po lese ani stopa. No ty kráso...
Palmový olej se získává z plodů palmy olejné, která pochází z Afriky. Palma plodí zhruba dvacet let. Trsy se sbírají ručně a není to lehká práce. Useknou se mačetou připevněné na dlouhé tyči. Dělnící je nabodnou na háky a vyhodí na korbu náklaďáků. Ty pak putují do palm oil mill ke zpracování. Díky rychlím výnosům, relativně nízkým nákladům a hlavně široké škále vužití palmového oleje od brambůrek až po biopaliva se palmový byznys rychle rozšířil. Palma pochází z Afriky, dnes jí najdete okolo celého rovníku s dostatkem teplaa srážek. Za posledních 5 let poptávka po oleji vzrostla o 30% a v roce 2013 se celosvětová spotřeba vyšplhala na 55 milionů tun ročně. V roce 2000 dosáhly plantáže palmy olejné 32 000 km2 (plocha skoro 6x větší než Bali) a každý rok se rozšíří o 3500 km2. No a tak je ptřeba pro nové plantáže získat novou půdu mícením původních lesů. A tak se stalo, že z letadla vidíte zelenou barvu, ale přistanete v palmové plantáži. Pralesy tu stále jsou, ale jsou to už jen rezervace, nebo kousky lesů okolo turistických atrakcí, aby navozovaly dojem přírody.
Jako každý den, projíždíme monotoní palmovou plantáží. Předjíždíme desítky starých, čoudících nákladních aut po střechu napěchovaných palmovými plody. Velikost plantáží bere ze začátku dech, časem se ale stává prostě součástí přírody a každodenním monotoním pohledem. Hledám vstup do fabriky na výrobu palmového oleje a chci si tenhle obří byznys prohlédnout zblízka. Plantáže nejsou nijak oploceny, ale cedulky se střelnou zbraní mířící na toho kdo chce vstoupit, jsou výmluvným argumentem tam nechodit. Na vrátnici nás ochotně i s autem pouští dovnitř. Stačí se podepsat, vyplnit číslo pasu a odkud jsem. Procházíme kolem cedule na nichž obrázky znázorňovaly, že nás zde může sežrat tygr, uštknout had, můžem se otrávit chemikáliemi a desítky dalších příjemných způsobů jak zemřít. Korporace zde vytvořily pro dělníky celé vesnice s fotbalovými hřišti, školy, budovy a symbol červeného křížku ukazuje i směr nemocnice. Město v zeleném pekle.
"Proč jste tady?" Ptá se úředník v klimatizované hale čínské společnosti. Chceme si prohlédnout továrnu. "Bez povolení dovnitř nemůžete!" Po dvacetiminutovém naléhání, že jsme milovníci jídla a zajímá nás jejich fabrika na výrobu palmového oleje, úředník volá nadřízenému. " Znovu stejná odpověď. Dovnitř bez povolení nemůžete. Napište si na vedení korporace o oficiální návštěvu!" Tečka. No do Číny psát nebudeme.
U druhé i třetí firmy to probíhalo stejně. Nakonec padlo rozhodnutí, že se nebudeme ptát a půjdeme prostě dál, dokud nás někdo nezastaví a nevyhodí pryč.
Na plochu za fabrikou se svážely trsy sesbíraných plodů. Náklaďák s evidentně rozbitým karburátorem v oblaku černýho dýmu vyklápí palmový náklad na zem. V řadě už čeká několik dělníků s košťaty a v nesnesitelným horku zametají kuličky, které se oddělily a rozkutálely se okolo. Chci jeden trs zvednout a prohlídnout si ho. "To nedělej!" Volá na mě dělník. "Je to plný štírů" Nabodl trs hákem a strčil mi ho k obličeji. Jen pouhým okem vidím hned tři. Malinkatý, schoulený mezi žlutooranžovýma kuličkama.
Ukazuje nám jak poznat dobrý semena od těch špatných. Ty načernalé se hází támhle a ty dobré oranžové se hrnou tady na pás. Jdou dál ke zpracování do fabriky, kde se oddělí plod od zbytku trsu. Za fabrikou pak už je hora vymlácených trsů bez plodů. Zužitkuje se vpodstatě všechno od semen, až po pokrutiny, které se prodají jako krmivo. Ze sta kilogramů plodů se pak získá zhruba 22 kg oleje.
Comments